V době pandemie a home officů jsme byli nuceni využít všech nám dostupných technologických prostředků k tomu, abychom zůstali ve své práci výkonní podobně jako při práci z kanceláří. Našli jsme platformy, nástroje a programy, které nám umožnily udržet a někdy i pozvednou produktivitu na vyšší úroveň.
Při všem tom honu za efektivitou a produktivitou, navíc s pandemií za zády, jen málokdo kladl podobně vysoké nároky také na takzvaný well-being samotných zaměstnanců. Většině zaměstnavatelů totiž stačilo, že jejich uživatelé pracují z domu. To automaticky znamenalo, že je o jejich pohodlí a psychickou pohodu postaráno. Ten, kdo pracuje ze svého obýváku přece nemůže být nešťastný. Jenže, opak je pravdou.
Na uživatele/člověka se tak trochu zapomnělo
Až nyní, kdy se pracovní trh pomalu vzpamatovává z novodobé „morové“ rány, vycházejí na světlo světa statistiky a výzkumy, které se týkají psychického stavu uživatelů. Ty se soustředí především na negativní změny psychiky nastalé během pandemie. Zdá se, že trauma nějakého druhu si sebou nese většina populace. A není divu, že pracující uživatelé jsou na tom stejně.
Například podle aktuálního výzkumu společnosti Haystack na 83 % respondentů z řad pracovníků IT uvedlo, že u sebe za dobu posledních měsíců pozorovalo příznaky syndromu vyhoření. Podobně je to se stresem, především tím pracovním. Ten během posledního roku a půl dosáhl v pracující populaci nárůstu o více než 50 %.
Přitom, nečekanou cestu k psychicky zdravější práci mohou nabídnout právě technologie. Podle neurovědeckých výzkumů vedených společností Dell, které zkoumaly souvislosti ve vztahu lidí k technice se ukazuje, že práce s dobrou nebo špatnou technikou přímo ovlivňuje nejen produktivitu, ale především emoční kapacity zaměstnanců.
Zaměstnanci vybavení kvalitní pracovní technikou mohou za svou pracovní dobu vykonat přibližně o 37 % více úkolů než ti, jejichž technické vybavení není přizpůsobeno pracovní náplni a takříkajíc jim častěji „hází klacky pod nohy“. Vybavení, které je naopak podporuje v jejich denní pracovní činnosti jim tak může ušetřit až patnáct hodin času každý pracovní týden.
„Nervy“ mají uživatelé jen jedny
Nárůst objemu práce a nedostatek času k jejímu vyřízení je přitom jedním z nejvýznamnějších stresorů pracujících uživatelů. Ostatně, další přímý vztah studie našla mezi emočním vypětím a vypětím fyzickým a to nejen při práci, ale i odpočinku. Pracovníci, kteří zažívají stresující pracovní chvíle, potřebují k odpočinku třikrát delší dobu než ti, kteří se se stresem z nedostatku času v práci setkávají jen zřídka. Pracovní vybavení tak zásadně ovlivňuje i to, jak uživatel prožívá svůj volný čas.
Je zajímavé, že negativní efekt pramenící ze zkušenosti s nevhodnou, nebo zastaralou technikou není vázaný na to, jestli uživatel pracuje se stolním počítačem, notebookem, nebo třeba tabletem. Proměnnou není ani způsob výkonu práce a pozice. Výkonnost se snížila v průměru o více než 30 % bez ohledu na počítačovou gramotnost. Je tedy docela jedno, jestli uživatel pracuje jako programátor, grafik, nebo třeba odborník na marketing. Výsledný efekt na psychiku je stejný.
Spolehlivá a moderní technika se tak ve světle této studie jeví jako nejlepší nepřímá investice, jakou může firma pro psychický komfort svých zaměstnanců učinit. Přímo tak rozhoduje o produktivitě práce, aniž by blaho samotného člověka/uživatele odstavila na vedlejší kolej.